Stála jsem u prostřed lesa a vyděla jen tmu a slyšela jen bolest..Tu svou bolest..Trpěla jsem a tobě to bylo jedno,protože ti na mě už nezáleželo..Odsoudil jsi mě jako každý a ani ses nedíval na stránky,jen na obal..Jsem závislá sama na sobě,protože není nikdo jiný kdo by mi pomohl..Chci zase cítit tvou lásku a nechci od tebe cítit zradu..Myslela jsem,že ty si ten dobrý,ale myslela jsem si to špatně..Když jsem tě víc poznala,tak jsem zjistila že ti na mě vůbec ale vůbec nezáleží..Kdyby jsi mě miloval,tak jak si říkal,nenechal by jsi mě samotnou v temnotě a v chladu mé krve..Hold už to tak bývá,když si neumíme vážit svého života a i toho cizího..Kdybych za čas věnovala lidem úsměv možná by to nebylo jako teď..Možná že kdybych nebyla tak zahleděná do sebe a zajímala se i ostatní bylo by to aspoň o trochu lepší..V životě nevěřím na lásku,ale na sklamání láskou věřím..Láska na celí život,na první pohled-jen hloupé výmysli z nudy...Věděla jsem že lidi klamou a že bych se tomu měla vyvarovat,proto jsem si dávala pozor,ale stejně k tomu došlo..Osud nezměníš,už je předepsán, a ty ho nebudeš vědět do té doby,než nastane správná chvíle...Lidi jsou blázni..A ještě víc když s někým chtějí sdílet svůj život nebo někomu dát své srdce...Ale nikomu nedojde,že když někomu chtějí dát své srdce,musí pro to umřít..Čtu z jejich očí že jsou jen naivní..Bohužel stejně naivní jako jsem byla já..Stejně ti děkuju,že jsi mi ukázal jaký život dokáže být ze stinné stránky...



